Fisher's world

Practice makes perfect, but nothing is perfect, so why practice? Because perfection is overrated and I'm better than that!

září 2008

Noční seance...

aneb Prostě nuda
    Nemůžu usnout. Není co dělat...volat někomu se mi nechce, pro evo mě už dneska leze krkem, futuramu stejně jako himym znám pozpátku, film by byl zase moc na dlouho, není se čím opít...co zbývá?Mno jo, už to tak hold bude...
    Sedim si tady v mým hájenství, nohy na posteli, minerálka dopitá a pro další chodit nehodlám. Hudbu poslouchám z iPoda, protože reproduktor na noťasu mi vydavá lehce nepříjemný zvuky. Můj oblíbený film "Kráska v nesnázích" dnes na plné čáře prohrál s "Pojišťovnou neštěstí" a jelikož do kuchyně se ještě televize nevybrala, šel jsem se pobavit alespoň touto slátaninou. Trošku si rejpnu...že na to kouká máma není ok, ale pochopit se to přeci jen nějak dá. Ale jelikož ve stejnou dobu běžel přenos Brno-Sparta a naši mají televizi v ložnici, tátu bych přikovanýho u pojišťovny vážně nečekal. WTF? Už aby začla škola, neboť tady mě to vážně psychicky vyčerpává. Neberte mě špatně...jsem tu rád, ale tak přes víkendy. A tohle už je týden v kuse. A to je moc. Když si to tak po sobě zatim čtu, vypadá to, že jsem lehce v pesimistický náladě. Možná, lehce...potřebuju prostě něco dělat. Týden se tu válim na zadku a začíná mi to lézt na hlavu...lehce:-) Btw loni jsem v tuhle dobu byl první den doma po příletu. Už je to rok, co se natěšený 19-ti letý chlapec vrátil se spoustou peněz domů, aby zjistil, že to co chce opravdu nejvíc, je věc, která mu za tři měsíce v zahraničí nepřišla na mysl ani jednou. Je to jednoduchý...já chtěl zpátky. Důvod toho proč to vlastně píšu? Sám nevim, tohle blognutí prostě smysl mít nebude :-) Každopádně už teď vim, že se tam zas v lednu pojedu podívat. Pracovně už asi ne, i když vim, že prachy potřeba budou, ale chci si to tam jednoduše užít. A já ve spojení práce-zábava nevěřim. Námitky, že v tu dobu je zkouškový neberu. Se to přeci vždycky nějak zvládne.
    Co se stalo od minula? Spousta věcí...and guess what...mně se to nechce psát:-) Ano měli jsme krásnej slejzák, celkově to byl hodně vydařenej večer, pět hvězdiček z pěti...ale proč pořád psát o tom, kolik jsem toho vypil, kterou jsem chtěl sbalit, komu jsem řekl "pojď ven", komu jsem ožralej volal, kolik jsem prohrál/vyhrál na ruletě...jako by to už začínalo zavánět stereotypem což? Jenže...to je prostě jenom tím, že jsem znuděnej a už ani rozepisovat se nechci. Jelikož, a teď k sobě budu upřímnej, normálně bych napsal všechno to co jsem už zmínil. Protože takhle já prostě žiju...a takhle to mám rád...MY LIFE ROCKS!! :-)
Žádné komentáře
 
Milenec naučí ženu všechno, co jí manžel zatajil. HONORÉ DE BALZAC