Fisher's world

Practice makes perfect, but nothing is perfect, so why practice? Because perfection is overrated and I'm better than that!

listopad 2008

Nebyl bych dobrej politik...

aneb Další týden s rýmou
    Čtvrteční pozdní večer. Chvíle spojená buď s cestou z koleje, vyprovázením Simony nebo prostě a jednoduše se samotou. Dneska jsem tu ale snad poprvý za celej semestr s Víťou, a i když oba sedíme v jiným pokoji, je to přeci jen lepší než tu dřepět sám. Opět jsem úspěšně nemocnej a pomalu přestávám věřit svojí teorii o mně, jako člověku s tuhým kořínkem. Poslední dobou mívám "rýmičku" až moc často. Že by to způsobovalo moje věčný přecházení všelijakých nemocí? Nevim, každopádně usínání s rýmou je jedna z věcí, který na světě nesnášim ze všeho nejvíc.
    Proč se mi pořád ve vlaku stávaj divný věci? Proč nemůžu jet víckrát za sebou s lidma, který prostě chápou základní pravidla cestování? Asi jsem vážně arogantní blbec, ale já si prostě nepotrpím na to, když přímo vedle mě a Voltyho někdo v uličce hraje pantomimu. Hold někdo sbírá odznaky...
    V úterý jsme měli (tohle slovní spojení by mi Kubištová jisto-jistě podtrhla jako nevhodný) malou sešlost v hospodě U majora Zemana. Navíc poměrně v příjemný sestavě, takže bych i řekl, že byla škoda, že se muselo platit tak brzy. Nebo jsme odešli sami od sebe? Ups...asi malý vokno. Ale pohled na rozběsněnýho Borise, kterej se do krve hádá s Bárou o úplný kravině je prostě zamilováníhodnej. Ještě když mi u toho Bořek rozlil moje pivo do klína. Kdybych si aspoň ty džíny předchozí den nepral že jo. Cestu v metru si zas silně přiopitej Víťa krátil buzerací všech okolo, takže ty "děcka", co se vraceli z tanečních, musely bejt z jeho znepokojivě osobních dotazů poměrně vedle. Ale tak proč bych se nepřidal že :-D Na chodově se nás tak 50-ti letej týpek zeptal, jestli nevíme, kde je v blízkosti nějakej sportbar. Tak jsme mu doporučili háje s tím, že ho tam i doprovodíme aby trefil. Před hospodou nás potom začal zvát na pivko, což jsme i zpočátku s díky odmítali, ale pak se ve mně s Víťou (později mi řekl, že chtěl jít od začátku) něco hnulo a šlo se. Sedli jsme si na bar a já se s Borisem mohl začít hádat o našich běžných sporech. První pivo jsem vydržel v pohodě, ale když mi při druhým po každým mým argumentu, že život se nedá žít podle pouček řekl, že bych nebyl dobrej politik, usoudil jsem, že je fakt čas jít domů. Víťa ještě zůstal na třetí (všechno fakt all-inclusive) a vzhledem k jeho noční příhodě to asi rozhodnutí nebylo nejlepší.
    Středa nestojí za řeč...
    Dneska jsem probudil s vážně slušnou rýmou, takže jsem pochopil, že florbal by asi nebyl nejchytřejší řešení. Víceméně jsem celý odpolko proležel u Scrubs a o půl pátý se začal chystat do školy. Osprchoval jsem se, oblíkl, připravil věci, naaranžoval svůj právě-jsem-vstal účes a rozhodl se, že na to dneska seru a zůstanu doma. Jenže mi bylo docela líto všeho toho chystání, tak jsem si zajel aspoň na chodov pro něco dobrýho k jídlu.
    Zítra mě čeká shánění bot s mamkou tady v Praze a večer asi nějaká zábava na maloměstě...lovin it.
Žádné komentáře
 
Milenec naučí ženu všechno, co jí manžel zatajil. HONORÉ DE BALZAC