Fisher's world

Practice makes perfect, but nothing is perfect, so why practice? Because perfection is overrated and I'm better than that!

květen 2008

Z vlaku…

aneb jsem haluzář jak sviňa :-)

    Tak dneska byl další den D pro mě. Tentokrát „španělskej“. Měla to bejt rutina, malá oddychovka, jedna z těch lehkých zkoušek..ale...ne vždy jsou věci opravdu tak jak vypadají.

    Ráno jsem vstal s Bořkem, kterej šel do práce, před 8. To abych měl ještě aspoň nějakej čas na to trochu kouknout, jelikož jinak by se příprava rovnala téměř nule. A dobře, že jsem to udělal. Jinak bych si v tuhle dobu mohl plánovat opravnej termín…už další :-) Ale popořadě. Zkoušku jsem měl od 11 a jelikož jsem nechtěl dvakrát během jednoho týdne přijít pozdě, tak jsem vyrážel z bytu po desáté. Autobus samozřejmě jel o dvě minuty dřív (pražský mhd už mě začíná vážně vysírat) a při čekání na další jsem si vzpomněl, že mi stejně jako v pondělí chybí pouzdro s tužkama. Měl jsem deset minut čas, takže jsem se vydal zpátky přičemž jsem volal Víťanoj ať mi ho hodí z okna (4. patro). Nevim jestli byl pořád vožralej z předchozího dne, ale místo třicet čísel vysoký trávy, do který jsem mu doporučil ho hodit, trefil dvoumetrovej, bujně rostlej keř. Díky ti.         

    Na jižák jsem dorazil kolem tři čtvrtě, akorát s mojí cvičící Jaroslavou :-) Nic moc jméno (omlouvám se všem  Jaroslavám), ale na ní vypadá vážně roztomile :-P Rozdala testy a já s vědomím, že ze 40 bodů mi jich stačí 17, začal s klidným srdcem psát. Postupně se zvedly dvě slečny, rovnou je opravila a odeslala domů. Já už měl víceméně hotovo, svoje jsem si splnil, takže jsem vstal taky, aby mi to opravila a já mohl pryč. Projela pár cvičení a moc slavně se netvářila…řikala mi co a jak mám špatně, a abych se na to ještě podíval. S druhou stranou testu byla spokojená ještě míň, protože tam byl překlad (hodně slabej výkon:-P ) a takový všeobecný otázky, povětšinou na slovíčka. Nejlepší chvíle ale přišla právě u tohodle cvičení. Měl jsem co dělat, abych ten smích v sobě udržel. Jedna z otázek se totiž týkala vyjmenování typů ryb, jaké znám. Moje odpověď zněla: grandes, pequeňos, viviendo en el mar o río (velké, malé, žijící v moři nebo v řece). Akorát se tomu zasmála, což byl vlastně účel. Ale tím to nekončilo. Říkala mi, ať si ještě zkusím na nějaký vzpomenout. Já odpověděl,  že jediný co si pamatuju, je, že ve slovíčkách jsme měli uvedenou škebli. A ona: No vidíš…tak zkus jestli si vzpomeneš, že je to marisco :-D Tak fajn, řikám si…to dám v pohodě. U další otázky, týkající se autonomního rozdělní Španělska otevřela učebnici s mapou, kde byly všechny vypsaný s komentářem, že si třeba vzpomenu :-D No dobře, poslala mě teda zas do lavice, ať to zkusim nějak poopravit. Něco jsem zvládl, něco ne, a ryby a autonomní oblasti jsem nechal z principu prázdný. Řikal jsem si co tak blbne, když těch 17 bodů tam mám jak prd. Došel jsem k ní ke stolu a ona mi říká:“No Jakube, potřebuješ 27 bodů..tak uvidíme jestli je tam nějak najdem.“ V tu chvíli jsem tam stál jak opařenej. Následující rozhovor přepíšu radši v původnim znění:

Já:“Jakto, že 27? Podmínka pro trojku je přece získat celkově 60 bodů ne?“

Ona:“Ne ne, 70…

Já“:Aha…“

Ona:“Copak?“

Já:“No počítal jsem s tim, že bude 17 stačit…“

Ona:“Takže ses to učil, abys to napsal na 17?“

Já:“No…“

Ona:“A já myslela, že se to učíš proto, abys uměl španělsky…“

Já:“No to samozřejmě ano…ale někde v podvědomí to při tom učení určitě bylo“ :-P

 

    Tak začala bodovat jednotlivý cvičení, když před posledním (překlad za 7) zjistila, že mi chybí tři body do trojky. A jelikož je hodná a asi mě měla i ráda, tak je vykouzlila ani nevím jak :-P Ale to je jedno, prostě to mám a to je hlavní. Řekla mi ať se tomu jazyku věnuju dál, že základy mám slušný (no to nvm no…), já jí upřímně z celýho srdce poděkoval a vyrazil domů. Ještě jsem si ale chtěl zajít ke kadeřnici, abych shodil konečně tu deku. Zavolal jsem si tam pro jistotu předem, abych nešel zbytečně, přičemž mi bylo řečeno ať určitě přijdu. Dorazil jsem tam během deseti minut, řekl jsem, že jsem před chvíli volal a jdu na ostříhání, když mi slečna sdělila, ať přijdu zejtra. Tak sou blbý nebo jaký? Hold budu muset jít někde u nás asi no.  

    Doma jsem rychle zabalil, zakalil RollerCoaster Tycoona 3 (úžasný) a vyrazil na nádro.

    A teď už končim, napsal jsem toho až dost myslim…navíc pořád přemejšlim jestli ten týpek v nádražní hale byl Mikeska nebo ne…

Žádné komentáře
 
Milenec naučí ženu všechno, co jí manžel zatajil. HONORÉ DE BALZAC