Fisher's world

Practice makes perfect, but nothing is perfect, so why practice? Because perfection is overrated and I'm better than that!

červen 2008

That's totally goin' on my blog...

aneb Dolní Čermná není naše "země zaslíbená"
    Tak se to zas nepovedlo. Asi nám prostě není souzeno jednou prožít klidnej večer na cyklisťáku jako hosté. O tom ale později...
    Vrátím se dva dny zpátky. Do doby odeslání seminární práce... Nakonec jsem se tedy odhodlal a odeslal ji k posouzení. Bohužel jsem nevěděl, že ji budu muset nakonec stejně ještě dvakrát předělávat. Takže nakonec na sedmý pokus. To není tak zlý, vzhledem k rekordu, který činí mám pocit 15 vrácení. Ale to podle mě spíš jen někdo zkoušel kolik naše Jana vydrží :-) Nakonec jsem to ale prostě dal do kupy, odeslal jsem poslední verzi a věděl, že v tu chvíli už ji prostě musí přijmout i kdyby nechtěla. V 8 večer mi došel mail od ní: "Tak dobře - seminárku akceptuji (i když vylepšovat by se určitě ještě dalo), můžete jít ke zkoušce."  Že si tu závorku taky nemohla odpustit. To ani nemluvim o tom zoufalým "Tak dobře". Takovej povzdech říznutej bezradností nezdá se vám?:-) Navíc mě napadá, jestli bych teď neměl ocitovat ten její mail. Přeci jen...pro tu přehlednost že. Co z toho tedy vyplývá? Že poslední opravy jsem dělal všechny já a nikdo z mé skupiny o tom neměl ani ponětí. Což neříkám proto, abych se tím chlubil (ono opravovat to čtyřikrát ani není moc "chlubící se věc" ). Spíš mě zaráží, jak to prostě nikdo neřeší. Pepu chápu, ten na to letos sere. Ale zbytek? Vlaďka s Kristýnou, který šly na zkoušku dnes, by ani nevěděly, že je to schválený, kdybych jim to ještě sám od sebe nenapsal. Prostě když už člověk jako já je mezi svýma kamarádama nejzodpovědnější, je něco špatně...
    Včera už od rána jsem se těšil na jedinou věc...cyklisťák :-) Výlet za septimánama nám loni v Dolní Čermný moc nevyšel, tak jsme si říkali, že to letos proběhne klidněji. Žel, co se nestalo... Bylo to snad ještě divočejší, než minule.
    Celej den vydatně pršelo, ale to nás nemohlo odradit. Sestava, ve které jsme cestovali, dávala najevo, že o srandu nouze nebude. Ty tři plechovky, co sem měl už v autě cestou tam, taky o jistých věcech napovídaly. Hnedka po příjezdu jsme potkali pana učitele (ne profesora, jak nás sám upozornil ) Koláře, kterej na moji poznámku, že jsme je tady potkali náhodou zrovna přívětivě nereagoval. Ale přeci jen, jeho chvíle slávy se udála až mnohem později.
    Musím se omluvit, ale spoustu věcí si nepamatuju, takže to srhnu do obecnější roviny. Navíc ani nechci, aby se z tohodle staly zápisky z akcí nějakýho alkoholika. Na to mám tenhle blog až moc rád, abych ho špinil těma zvěrstvama :-) Ale od začátku...
    Večer probíhal celkem poklidně, hrály se karty, potom twister...nic nedávalo tušit pozdějším událostem. Až se zavřením hospody se vyskytl první problém, když Vojta nasliboval nesplnitelný...a čili, že do kempu ani jednou nohou nevkročíme, a budeme se držet dál od chatek. Vojto...proč prosím tě?
    Jak jinak teda...seděli jsme na chatkách, pokuřovali vodárnu, když se přiřítil Mgr. Kolář, vtrhnul dovnitř, vyházel obě vodárny i celý osazenstvo...no celkově se prostě choval jak... Když jsem za nim potom šel, abych mu to nějak vysvětlil a celkově to uklidnil, tak mi řekl, že jsme banda idiotů. No proč ne. Potom se začal ohánět školním řádem, jak tady přimhuřujou obě oči..aby ne, když sami každej večer chlastaj jak dogy. Tohle je prostě největší pokrytectví co člověk může zažít. Překvapila aspoň Pecháčková, se kterou se víceméně dalo normálně mluvit, i když samozřejmě ničemu to nepomohlo tak jako tak. Měli pravdu víceméně...my žádný argumenty neměli. Ale nechápu smysl jeho chování, když celej tejden se ten slavnej "školní řád" porušuje a najednou přede mnou bude dělat svatouška. Když jsem mu včera tohle trochu jinak naznačil, řekl mi, že jsem vážně úplně mimo a potvrdil jsem mu, jakej jsem idiot. No jo...zamrzí... Večer ale ještě nekončil.
    Potom co nás vyhostili na parkoviště za kemp, jsme ho znovu pod rouškou noci vzali útokem :-) Hold tohle jsme si prostě nemohli nechat líbit. Bohužel hned za první chatkou chytil Kolář (kterej tam hlídkoval jak u muničního skladu) Víťu pod krkem, hodil s nim na zem a na rozloučenou mu poslal kopanec do prdele... Takže jsme se zase pokorně stáhli k parkovišti a čekali na další šanci :-)
    Další výprava (briefing přesně v 2:25 SEČ) už teda byla o poznání méně početná, neboť nikdo nechtěl riskovat noční fight s tim "podsaditým boxerem", kterej tam mimochodem pořád hlídkoval. Nakonec stejně ale vyměkl, šel spát a my mohli do chatek. Se Slezim jsem skončil u Tomšáka, kterej nás pohostil pivem (s kterym jsem se pral asi hodinu) a v klidu jsme pokuřovali vodárnu. Už vlastně ani nevim čim sem Tomšáka tak rozdráždil, protože mě pořád ohrožoval jeho nůžkama, přičemž když jsem mu chytil ruce, tak mě začal kousat. No...prostě k inteligentním lidem patří inteligentní zábava že?:-)
    Padlo tam úplně neskutečně hlášek...bohužel si pamatuju jen narážky na Vojtu, že je ženská...že už vim jak chlastaj námořníci....no a dál? Někdo si vzpomenete?:-)
    Zápisek končí...jdu uploadnout nějaký fotky ze včerejška, pořádně se najíst a pak asi zalehnu s nějakým filmkem...
    A příští rok zůstáváme doma hoši...
   
Poslední komentáře
05.06.2008 14:07:59: ajosmiley${1} sry...špatná paměť
05.06.2008 14:00:28: A co kokakolář voe?!
 
Milenec naučí ženu všechno, co jí manžel zatajil. HONORÉ DE BALZAC