Fisher's world

Practice makes perfect, but nothing is perfect, so why practice? Because perfection is overrated and I'm better than that!

Blog

Zpátky doma...

aneb Jakou inteligenci má asi slečna...
...s kterou jsem strávil dnešní cestu z Prahy ve stejným (bohužel pro mě) kupéčku. Očividně hodně nízkou. Leda že by blbá jen vypadala...naneštěstí pro ní, ta šance je dost malá. Co ale obdivuju je, jak to tyhle lidi prostě netrápí. Žijou si ve svým světě, mají svoje starosti a okolí zas tak moc neřešej. Mno ale na chvíli od ní...i ta vzpomínka na ní mě pořád sere :-D
    Včera večer jsem si uvědomil, že mít školu v pátek až do čtyř asi není úplně ideální situace. Především kvůli vlakům, neboť jestli ty, co jedou z holešovic o půl 12 jsou narvaný, nechtěl bych potom vidět ty z hlaváku s časem odjezdu 16:07. Óó ne, děkuji... Takže jsem už !podruhý! přesunul statistiku s anglinou. Statistiku zpátky na čtvrtek večer a anglinu jsem jen posunul v pátek o pár hodin dřívěji...nakonec se to ukázalo jako dobrá volba. Jestli ale opravdu někdo checkuje ty posuny zápisů předmětů, tak u mě má asi pocit, že jsem beznadějnej případ :-D
    Čili dnes vstávačka v 7, snídaně(první od začátku semestru), sprcha, zabalení věcí, přežehlení košile a po osmé jsem už odcházel z bytu směrem na Žižkov. Moje profesorka angličtiny měla být podle referencí přísnější starší paní, která nemá moc ráda argumenty na její názory, a která navíc občas dokáže být značně netaktní. Tohle mi navíc potvrdila jedna slečna, když jsme všichni čekali před třídou na její příchod a až konečně odemkne. Prý "když řekneš něco špatně, tak se ráda rozkřičí" vykládala mi. Říkal jsem si sám sobě, že já snad nebudu mít problém...jenže jen do tý doby, než jsem ji spatřil. Jestli existuje láska na první pohled, tak strach na první pohled je zaručeně taky. Jenže...první zdání občas klame. Strašně milá ženská, která s angličtinou není úplně na top levelu, ale na tu úroveň co máme to bohatě stačí. A že je přísná? Kdyby mi student vysoké školy přeložil spojení "budu muset" jako "I´ll must", tak bych byl mnohem víc drzej. Pravda ale je, že těmhle lidem umí dát docela slušnou čočku, což jinak nemám moc rád, ale když jsem zrovna jednou na tý druhý straně...proč ne :-P  Každopádně zatím jedna z mála hodin, na kterou se budu vážně těšit. Kdybych nebyl úplně blbej, tak odcházím s nálepkou šprta...jenže to bych si musel vzpomenout na slova jako je účtenka, výpis z účtu, úrok, běžný účet...že jsem tyhle slova použil nespočetněkrát během léta? Hm...stane se. Ale když už jsem si nevzpomněl ani na "payslip" (úplně tě vidim Vojto, jak máš teď oči v sloup :-D ) musel jsem se tomu začít smát. Nakonec se ale stejně ptala všech, takže jsem si to zas tak vyčítat nemusel. Jo a abych nezapomněl...protože po dvou (jednom) cvičení si nás samozřejmě nemůže pamatovat, tak máme klasický cedulky. Ale, ještě jsem neviděl, aby si člověk dokonce i na střední nechal říkat zdrobněle. A když si tam jistý "Jakub" (fakt ne já) napsal "Kubí", tak se paní Marešová jen odevzdaně pousmála :-D A měla pravdu...na VŠ? WTF?
    Po skončení jsem jen popojel na holešovice a pár minut čekal na vlak. Že se lidi do vlaků cpou jak zběsilí jsem si už zvyknul, ale že si tam dva důchodci začnou kvůli tomu nadávat už ne :-D Kupé pro šest lidí...já, tři postarší pánové českého původu a již uvelebená, od prvního pohledu nesympatická maďarka se svým čoklem, kterej seděl naproti ní(vedle mě). První zdání klame? No...občas. Chudák pes byl rozmazlovanej takovým způsobem, že kdyby viděl kost, tak uteče. Když mu vysvětlovala, že klidně může spát (až tak moc jsem ji rozuměl), tak jsem jen vyvracel oči v sloup. Když ho krmila, tak jsem se jen křečovitě smál. Ale když odešla z kupé na chodbu a přes dveře na něho mávala a něco nesrozumitelně křičela (dveře byly samozřejmě zavřený), jen jsem se rozhlédl po ostatních a skryl si obličej do dlaní. To už prostě nešlo..
    "TO ALE..NENÍ VŠECHNO!" (Ray ze Scary Movie)
     Týpek naproti mně vytáhl bagetu a začal jíst. Nevěděl jsem proč, ale chvíli potom jsem si všimnul jak ona slečna sedí se šátkem přes nos, ovívá se nějakým letákem a hází na všechny strany hrozně útrpný pohledy. Aháá...slečně to nevoní...a co udělal frajer vedle mě, když ten první typ dojedl? Vytáhl si svojí bagetu:-D Nevím jestli o tom věděl, každopádně to načasování bylo bezkonkurenční. Moje škodolibá část duše plesala...a to pořádně:-)
    Příjezd o 20 minut zpožděn, návštěvu kadeřnictví a cestu domů jsem nakonec zatáhl najednou. A teď? Pátek večer a já jsem doma... Kalba u jednoho známého se mě z jistých důvodů zásadně netýká, zbytek je nemocnej... Člověk má v životě zkusit všechno ne? Tak já budu v pátek doma :-)
Žádné komentáře
 
Milenec naučí ženu všechno, co jí manžel zatajil. HONORÉ DE BALZAC