Fisher's world

Practice makes perfect, but nothing is perfect, so why practice? Because perfection is overrated and I'm better than that!

Blog

Události posledních dní: Part I

    Poslední dny jsem nějak zahálel se psaním, i když oproti germovi jsem pořád Tolkien :-P Hold buď nebyl čas, nebo nálada, a nebo celkově prostě nebyly příznivý podmínky. Takže dneska se to nějak pokusim dohnat a shrnout si tady posledních pár dní. Konkrétně poslední čtyři. Nutno taky podotknout, že jsem tři dny v kuse kalil...a mám takovej neblahej dojem, že dneska, až dojedu do prahy, to bude den čtvrtej.
   
    9.6. pondělí - Den před zkouškou
  
    Moc jsem se za těch 12 volných dnů nenaučil (čti: vůbec nic nenaučil ), takže  jsem chtěl všechno dohnat za odpoledne a večer v praze na bytě. Tam jsem dorazil mám takovej dojem ve tři, přivítal se s bořkem a...ne nešel jsem se učit. Šlo se na proevo, neboť ta dlouhá naše abstinence, už lezla na mozek. Takže hodina a půl zabitá. Potom jsem se rozhodl, že k učení taky potřebuju pořádnej žvanec, takže jsem vyrazil do obchodu. Vrátil jsem se za slabou půlhodinku, pojedl a usoudil jsem, že je na čase checknout co novýho na webu. Další hodina pryč, ale potom už konečně...začal fotbal. Všechno zas bylo proti mně ten den no :-) Navíc o půl osmý přišla vlaďka na slíbenej himym a já si teda slíbil, že se budu učit až s martinou (ta přišla pozdějc) odejdou a já budu mít klid. Projeli jsme snad deset dílů, já měl čtyři drinky vodky s džusem a napadlo mě, že takhle to do tý hlavy asi moc nenarvu. O pů dvanáctý holky oděšly a já zůstal s bořkem sám. Vzal jsem si "skripta" , sedl si k němu na gauč a začal se tím pomalu probírat. Jenže...zapomněl jsem napsat, že on slavil ( lepší sloveso mě nenapadlo ) tak třikrát víc, takže večer končil se skóre: víc jak půlka flašky zelený, shot pražšký, shot becherovky a jeden džus+vodka. Měl vážně dost ten kluk :-) Mě by to ani tak nevadilo, prostě jak mi sám řekl, tak potřeboval přemejšlet o životě. To je normální, děláme to všichni (nebo ne?)  Jenže on měl bohužel hodně velkou snahu se s těmi pocity s někým podělit...no a tím štastným jsem byl samozřejmě já. Takže jsem během další hodiny udělal znova hovno a navíc jsem musel schovat zbytek tý zelený, protože prej "měl ještě chuť "  Já ale neměl slitování ani pochopení. Dopadlo to tak, že do postele jsem se dostal o půl třetí, zmoženej jak cyp a jěště k tomu jsem zabral až ve tři. Takže tři hodiny spánku jo? Hmm...tomu řikám zodpovědnost.
   
    10.6. úterý - Zkouška

    Když mě v 6 začal zvonit budík, vážně jsem si myslel, že je to jen nějakej blbej vtip, protože jsem byl absolutně mrtvej. Sprcha mě jakž takž spravila a ten stres mě taky aspoň nějak držel nad vodou. Na jižák jsem dorazil asi půl hoďky předem, abych si mohl pěkně vybrat místečko, neboť minule tam bylo lidí jak sraček psů. Jenže jsem si nějak neuvědomil, že je to poslední termín, takže nás tam dohromady bylo asi jen 25 a já mohl s klidnym vědomím spát o půl hoďky déle. Rozdal se test, já ho obrátil a v rychlosti projížděl těch šest otázek, abych měl představu, kolik toho vim. Takže to probíhalo asi takhle... ne, ne, možná, možná, jo, kurva ne... A jelikož jsem potřeboval z písemný alespoň 30 bodů ze 60, abych šel k ústní, musel jsem obě "možná" přetavit v "jo". Žádná sranda vám řeknu, byl jsem na tom vážně bledě. Za půl hoďky jsem měl hotovo a vyrazil jsem na kolej za holkama, abych měl kde zůstat do 10, kdy se vyhlašovaly výsledky. Moc si se mnou nepokecaly, bo já usínal i ve stoje pomalu. Desátá odbila a já se vrátil zpátky do školy ke kabinetu Kouřilový, která měla vyhlásit vítěze a poražený. Naštěstí hnedka na začátku nám řekla, že jsme to napsali všichni a že se můžem řadit na ústní. Vyžral jsem čtvrtý místo, abych to měl co nejrychlejc z krku. Nakonec mi to opravování seminárky aspoň k něčemu bylo, protože si mě pamatovala a hned jak sem k ní vešel, tak mě zdravila jako svýho dlouholetýho přítele. Sdělila mi, že mi to vychází na jasnou trojku, a že do dvojky je hóódně daleko. Dala mi jednu stupidní otázku ze Sídel, řekla že teda mám trojku, ať se mi daří a příště ať ji tak netrápim s těma opravama. Nevim co myslela tím příště...???
    No potom jsem vyrazil na chodov do hypernovy, abych si koupil nějaký kalhoty do práce, neboť minule jsem je zas zrušil. Za čtvrt hoďky bylo hotovo, do košíku jsem přidal dvě "vítězný" plzně a vyrazil domů. Tři hodiny jsem jen tak seděl v křesle, nohy ven z okna, hudba naplno...musel jsem si to prostě užít no :-) Navíc mi ještě potom Víťa napsal, že je v praze autem a jestli nechci hodit domů...když se daří...
    Doma na mě už všichni čekali (naši a brácha se zitou), takže o nějakým odpočinku jsem si mohl nechat zdát. Navíc jsem měl strašnej hlad, takže jsem jim sežral skoro všechny chlebíčky. Pěkně jsme se navíc pohádali o tom, jestli můžou někomu vzít řidičák, když jede vožralej na kole...nevyřešilo se, ale pořád si myslim, že prostě můžou. ( Jestli to někdo víte najisto, písněte do diskuze, budu vám vděčnej:-P ) Nakonec malý loučení a odvoz až před saunu, neboť se šlo na pár piv (čti: až do zavíračky)
    To be continued...
Žádné komentáře
 
Milenec naučí ženu všechno, co jí manžel zatajil. HONORÉ DE BALZAC