Fisher's world

Practice makes perfect, but nothing is perfect, so why practice? Because perfection is overrated and I'm better than that!

Blog

Ranní vstávání...

před 10 minutama...
    Tak pomalu protahuju svoje vstávací hodiny. Půl druhý odpoledne je týdenní rekord. Už si ani nepamatuju, kdy sem se probral tak před desátou...to asi sakra nějaká chvilka bude. No co...studentkej život no. Navíc na moji dnešní obhajobu musim říct, že sem poslední čtyři dny v kuse pokaždý kalil, takže se to pozdní probuzení dá pochopit.
    Předevčírem sem konečně zavítal na "toho" Krause. To, že sem lístky dostal od spolužaček tomu dalo úplně jinej náboj:-P Ne tak sou hodný žj. Každopádně to bylo vážně supr...nicméně jestli se tam taky chystáte, nikde to nezveřejňujte. Pak vás totiž nebude bavit desetkraát denně vyprávět kdo tam byl, jaký to bylo, o čem se mluvilo...no radši sem měl taky držet hubu:-)
    Po skončení sem se přesunul pár stanic metrem na oslavu kamarádky mé kamarádky. Sice sem byl utahanej jak pes, měl sem hlad...no ale sestava byla natolik lákavá, že sem prostě nemoh odmítnout (7 holek, 1 kluk...plus já...:-) ) Akorát sem tam dorazil, když končila debata o nových barvách na vlasy, lacích na nehty a já nvm čim všim eště. Ten jedinej zástupce našeho druhu, kterej tam seděl od začátku vypadal poměrně zoufale. Není se čemu divit...i tak má docela pevný nervy. No ten se pak se svojí přítelkyní vytratil domů, takže sem zbyl já, minus jedna slečna z původního počtu. Vyrazili jsme směr Bordo (hudební klub) a já se cestou dozvěděl, že vypadám jak gay. Teda ne přímo takhle...ale to, že sem měl zapnutej jeden knoflík u košile navíc, než je zdrávo, udělalo svoje...příště si dám radši bacha teda no.
    "Kilo vstup jo?" No na to že už bylo po půlnoci, sem čekal minimálně slevu...no každopádně pro mě to byla konečná s prachama bo kartu sem u sebe neměl a cashe sem si vzal jen čtyři kilča(bo sem šel na chvíli). Takže mi hold drinky(proč píšu drinky??? prostě pivo) kupovaly slečny no. Pár minut po příchodu se ke mě přitočil borec a řiká:"Hele tys byl teďka na stage viď?" Ne kolego...nebyl:-) Každopádně i s mym navíc zapnutym knoflíkem si myslel, že sem nějakej muzikant z rockovýho bandu. Potěší víc, než diskuze o tom, jestli sem nebo nejsem...:-) Pomalu sem začínal bejt ve slušný náladě, hudba byla docela dobrá, když zrovna kapela dohrála, a že se jde domů...jak malý děti ty muzikanti fakt. No zbytek už mám zas mlhu...pamatuju si svý rozhovory s pracovníky černé pleti v oboru "seženu ti co chceš"  na václaváku. Jeden uznale pokýval hlavou, když sem mu řek, že sou všechny ty holky se mnou. To od negra něco znamená hele:-) No každopádně chtěl mi prodat něco, po čem všechny  zaručeně dostanu kam chci. Problém byl, že i kdybych to koupil, tak by mi na to musely dát zas holky...a ony by se asi ptaly jak je znám...no co...jindy:-) Ve tři sem nased do nočního busu a stylem "troska" se pomalu kodrcal domů.
 Druhej den mi ujely snad všchny vlaky co mohly. A ten co sem stihnul měl zas 50 minut zpoždění. Bájo. Přišel sem domů, zahodil tašku, najed se a zase směr hospoda. Tentokrát už to ale bylo poklidný...v pohodě. Závěrěčná konverzace před Rojtem na téma "kdo s kym, kolikrát a jak" prostě neměla chybu:-)
 No nic končim zas....du dát sprchu, trochu tady uklidit, najíst se a asi dám předkolo ze statistiky...no....asi:-)
Žádné komentáře
 
Milenec naučí ženu všechno, co jí manžel zatajil. HONORÉ DE BALZAC