Fisher's world

Practice makes perfect, but nothing is perfect, so why practice? Because perfection is overrated and I'm better than that!

Blog

No worries..

a taky no wonder :-)

            Pootevřel jsem oči a rozhlédl se okolo sebe. Vítr mi cuchá vlasy, vzduch je krásně čerstvej a já z radia slyšim hrát America od Razorlight. Pomalu přicházim k sobě a zjišťuju, že sedim v luxusnim kabrioletu..nvm co přesně za káru to je, protože ze sedadla spolujezdce to člověk těžko pozná, ale to je teď úplně vedlejší v tuhle chvíli. Vedle mě můj kámoš Vojta, valíme to tak kilem, po pravý straně krásný pobřeží, nad náma modrá obloha bez jediný chyby. V ruce vychlazená plechovka plzně, ruku mám opřenou ven ze dveří, hlavu zakloněnou dozadu…prostě absolutně „no worries“. Když v tom končí America a začíná hrát Fly Away od Lennyho… Tahle melodie už není natolik příjemná v tu chvíli, jelikož je to můj tón budíku. Ach jo. Bylo 6 hodin ráno a já zjistil, že to byl jen a jen sen…hmm…mohl by ale vyjít co Vojtěchu?

            Mno vypadl jsem z postele a pomalu se začal psychicky připravovat na tu statistiku. Na takový vstávání fakt nejsem zvyklej, ale dneska jsem to zvládl celkem v pohodě…sprcha mě dycky postaví tak nějak na nohy. V 7 jsem opustil byt a zamířil směrem žižkov. Bohužel mi včera skončila platnost "lítačky“, takže sem musel vzít zavděk jízdence přes mobil. Celkem za ten den třikrát…fajn business. Co říct k samotnýmu testu…očekávání vysoký nebyly a tak nějak to taky asi dopadne. Zázrak se asi konat nebude no. Pět teoretickejch otázek (ty mám snad i dobře) a čtyři příklady početní. Jeden příklad sem viděl poprvý v životě, druhej byl prostě neřešitelnej, třetí sem posral výsledek a čvrtej teda snad jo no. Každopádně 50 bodů je asi hodně daleko. Nějak bych rád přiblížil jak moc daleko to je, ale ty bosákovy metafory se asi okoukat nedaj. Aspoň sem pomohl těm dvěma cápkům co seděli vedle mě a pořád si radili…myslim, že sem byl víc než dobrej spojař. A za to sice body nejsou…ale člověka to prostě hřeje. Hold nejsem ten typ “když né já, tak nikdo“.    

Mno po konci sem se jako jeden z mála na výsledky podívat nešel. Aspoň sem si tu nevědomost prodloužil do zítřka...malá útěcha já vim. Ale co…aspoň sem si nezkazil hned náladu. Když sem dorazil zas na háje, koupil sem si tři housky, nechal si ujet naschvál autobus a v tom krásnym počasí se vydal pěšky na byt. K těm houskám…nejsem žádnej jejich extra velkej fanoušek, abych je takhle žral sám. Okolnosti mi však nedaly jinou možnost, jelikož v peněžence sem měl 7,50 kč a za jednu housku je…ano 2,50. To sem si řek, že prostě nemůže bejt náhoda a nechal sem jim tam za ně veškerej cash. No zpátky k cestě domů. Bylo tak krásně, vykračoval sem si stylem světáka, žral ty housky, ve sluchátkách sem měl random, kterej hrál zrovna lennyho a když dohrál, tak jako další náhodná písnička začla hrát….Travis – Walking in the Sun. Představte si tu situaci…byl by někdo z vás nasranej, že ten test nedopadl tak, jak chtěl? Já teda nebyl…prostě sem se jen smál a šel…no worries:-)

Doma sem rychle zabalil, řekl papa Bořkoj a šupem sem valil směr Holešovice. Náladu mi poněkud zkazila tabule s odjezdy, značící, že moje EC má 50 minut (zvláštní…mívaj maximálně pět ne?:-) ). Ale, dámy a pánové…ČD u mě celkem slušně zabodovaly…normálně vypravily další vlak, abychom my, ubozí cestující, nemuseli čekat takovou dobu. Jak solidární…kdo by to od těch kurev čekal? Seděl jsem hned v prvním kupé od konce a celou cestu z Prahy byly otevřený při jízdě dveře vlaku. Asi na tý jejich bezpečnosti něco je:-) Jeden spolucestující to nazval jako "samoobsluha pro sebevrahy“…co vám budu povídat…vtipálek to byl ten pán.

Z nádra sem došel k mamince do práce, pokecal a pak se nechal odvíst domů…příjemný s užitečným. Naši už odjeli do Prahy na McFerrina a já se chystám jít běhat. Potom chvilinku relax a nakonec trénink…tak to je zatím VŠE

Poslední komentáře
21.05.2008 16:01:57: výjde, jen sem zjistil že mi UK neplatí řidičák bo ty špíny tam říděj na druhý straně nebo co..nějak...
 
Milenec naučí ženu všechno, co jí manžel zatajil. HONORÉ DE BALZAC