Fisher's world

Practice makes perfect, but nothing is perfect, so why practice? Because perfection is overrated and I'm better than that!

Blog

Nedočkavej...

aneb I have nothing to blog about
    Pár minut před fotbalem. Dva roky čekání na velký mezinárodní turnaj zá par minut skončí. Potřebuju nějak zabít čas....učením ne...tak proč neblognout?
    Na včerejší den jsem měl naplánovaný oběd u babi a dědy. Přeci jen chtěl jsem se rozloučit, než odjedu. Domluvený byly šunkafleky, takže jedno z mých oblíbených jídel :-) V 11 jsem vyrazil z domu a došel na autobus, kterým jsem se nechal svézt jen ke středisku, abych si prošel v tom hezkým dnu naše "centrum". Než odjedu, tak ho uvidím tak maximálně dvakrát, takže jsem si chtěl všechno co nejvíc "vmemorovat" (vážně takovej výraz existuje?) Pár minut na to jsem již seděl za stolem, srkal polívku a těšil se na slíbený jídlo. Jenže...děda mi odklidil špinavej talíř, postavil přede mě tác velkej jak na krocana a sdělil mi, že šunkafleky nejsou. Potom vytáhl z trouby pekáč, sundal víko a...kačena :-) Je fajn mít na světě lidi, kteří vědí co máte rádi. Ani se mě neptali kolik chci knedlíků, prostě jich mi tam narovnali rovnou osm, takže mi bylo jasný, že ten konec s přecpáváním budu muset zase oddálit. Ještě hůř jsem si připadala, když jsem dojedl a ani se přecpanej necítil. Asi sem vážně bezednej...
    Cestou domů jsem se zastavil za Marťou do jídelny na pokec. To zas byla krásná nostalgie sednout si do těch plastovejch sedaček... Úplně si vzpomínám na ty páteční odpoledne, kdy nikdo nikam nespěchal a jen jsme řešili procházející studentíky. Celkově když na to teď vzpomínám se mi vybavujou věci, který se mi snad už ani nezdaj vtipný...lajka, kakavíčko, favorit...pamatujete? Ale jsou to prostě vzpomínky...a hezký. Navíc tenkrát jsme se tam lámali smíchem v křečích za těma stolama. Začalo celkem slušně chcát pršet!
  
Zbytek odpoledne jsem strávil doma a klasicky na učení ani nešláhl nesáhl. Večer byl pak sraz u vaška na jedno pětipivo. Nakonec jsme se sešli jen ve čtyřech, i díky tomu, že slezi je nemocnej a víťa má pravděpodobně nějakej "holčičí" problém. Později večer se připojil Ing. Jan Soukup, takže témat k rozebrání bylo poměrně hojně. Mimochodem teda všechna čest jemu. I kvůli tomu, že mě potom hodil domů:-)
    Dnešek opět nic extra. Dopoledne flákání, odpolko lehce učení a těžce tenis. Moje budoucí přítelkyně tu rusandu přejela "ve dvou", takže spokojenost rozhodně veliká. I když chvílema jsem se teda vztekal pořádně, což k tomu ale podle mě patří. Navíc za necelou půlhodinu to bude mnohem horší...třeba až sionko z jasný situace trefí horní galerii...nebo až rozehnal předvede klasický prvky jistého uměleckého slohu :-)
    Když nad tím tak přemýšlím, vlastně jsem ani nemusel psát, neboť nebylo skoro o čem...no ale co. Šlo o to zabít čas...a to jsem si splnil. Takže já si jdu nalejt bílý a v klidu se uvelebim do křesla..a pak už bude nutný jen sedět..a koukat:-)
Žádné komentáře
 
Milenec naučí ženu všechno, co jí manžel zatajil. HONORÉ DE BALZAC