Fisher's world

Practice makes perfect, but nothing is perfect, so why practice? Because perfection is overrated and I'm better than that!

Blog

Mouchy pitomý...

aneb poslední blognutí května
    Tak dneska jsem svoji tradici posledních dní (vstávání před 10) hrubě nedal. Hlavně za to může ten RollerCoaster, neboť do postele jsem se dostal až o půl druhý. Ale tak nedá se říct, že bych strávil celej večer jen u toho. Předtim jsem si zrekapituloval Legendy z DT a musim říct, že ten film mě fakt dostal. Ani poprvý jsem si ho tolik neužil, jako teď. Spousta věcí mi tehdá utekla, až začínám mít pocit, že jsem na tom tenkrát byl v kině s nějakou ženskou. To by celkem dávalo smysl, protože by se dalo pochopit, že jsem asi moc nevnímal. Každopádně soudobá hudba s dějem udělala hodně. Znova se u mě potvrdilo (ne že bych si to přivlastňoval ), že hudba je půlka úspěchu. Plus skvělý záběry kamery, slušnej děj a Heath Ledger (R.I.P.) v roli ještě většího živela, než všichni ty teenagerovští spratci dohromady. Rozhodně jsem si tenhle filmek nepouštěl naposledy. Navíc hnedka ráno jsem se začal shánět po informacích o THPS, protože mě ta včerejší podívaná navnadila opravdu komplexně.
    Abych se teda vrátil na začátek...probral jsem se krátce po půl jedenácté, přičemž moje maminka už byla zpátky z bruslí a vařila oběd. Někdy si řikám v kolik vlastně vstává, protože tohle se nedá stíhat. Jelikož otčím je dnes až do večera pryč, již včera jsme se rozhodli, že zajdem do bazénu a potom někam na oběd. Před dvanáctou jsme teda vyrazili. V půli cesty jsem si začal hrubě stěžovat na fakt, že nemám žádný nositelný kraťasy, a že v těch džínách je v tomhle počasí někdy i slušnej hic. Po námitce, že mám přece ty z loňska jsem okamžitě kontroval stížností, že k nim zas nemám odpovídající obuv. Ještě jsem dodal, že na těch 14 dní, který mi zbývaj do odletu, nepotřebuju nic extra. Pravdou totiž je, že léto ve skotsku je asi jako podzim u nás. Takže kraťasy by mi byly užitečný asi jako...nvm...Chuckoj Norrisoj střelná zbraň.
    Bylo mi teda slíbeno, že se potom stavíme do sportissima (germo ty si vážně jako stín). V kryťáku pohodička. Dal jsem si třicet bazénů (měl jsem i navíc, ale nechtěl jsem se přetěžovat:-P ), potom se naložil do výřivky a nakonec se šel vypotit do páry. POPRVÝ v historii mých návštěv jsem nebyl na tobogánu...to je si myslim velkej milník:-)
    Ve sportissimu jsem si během pár minut vybral boty (takovej trochu hiphop styl no...ale na noze nevypadaj špatně ) i kraťasy (vtipná scéna při jejich zkoušení...než jsem vešel do kabinky, podal jsem mámě svůj batoh, protože dovnitř s ním nesmíte...po pár vteřinách převlíkání mi maminka sdělila : "Jo a podej mi ten baťoh...nesmí se tahat dovnitř.." nevěřícně jsem vykoukl z kabinky, ukázal na její záda a smířlivě se usmál...myslel jsem, že tyhle stavy jsou až za dýl :-P ne přehánim...stane se prostě ). Doma jsem jako už klasicky udělal sám pro sebe přehlídku, abych se ujistil, že v tom fakt vypadám jako v tom obchodě a po 5 minutách jsem se spokojen převlékl do sportovního a vydal se na brusle.
    Který dneska stály pěkně za...hovno. Ještě než jsem přešel louku a nazul si je, tak moje milá flaška v báglu začala někudy téct a já měl celý záda mokrý jak idiot. No dobře, to bych ještě ustál. Po pěti minutách ježdění jsem měl nohy úplně ztuhlý a celkově je tahal spíš za sebou. Do toho ty pitomý všudypřítomný mrňavý hnusný mušky. Dvě ve voku, tři v puse a nespočítaně v ksichtu, ve vlasech a na triku. Navíc mě nějaká svině kousla do lýtka. To mě celkem slušně odradilo a po ani ne 45 minutách to zabalil.
    Teď již v klidu domova a po vydatný sprše přemýšlím nad zbytkem večera...určitě filmek, určitě víno...záchytný body jsou daný jasně.
Žádné komentáře
 
Milenec naučí ženu všechno, co jí manžel zatajil. HONORÉ DE BALZAC